Karburátor: Jak funguje a co dělat, pokud se poškodí?

V nedávné minulosti byl karburátor využíván pro téměř všechny zážehové motory. Jak šla doba dopředu, karburátor nahradily moderní vstřikovače. Nacházel se tedy v zážehových spalovacích motorech, kde připravoval směs pro motor, který spaloval kapalné palivo a vzduch. Příprava směsi spočívala v rozprášení paliva v proudícím vzduchu.

Jak funguje karburátor?

Palivo je tlakem palivového čerpadla rozprášeno vstřikovacími tryskami ale musí odpovídat množství nasátého vzduchu. Nasátý vzduch proudí tryskou, která má proměnlivý průřez. V místě kde se průřez trysky zúží, najdeme vyústění palivové trysky z plovákové komory. V tomto místě sice tlak nasávaného vzduchu klesne, ale jeho rychlost proudění se zvyšuje. Když vzduch překoná toto zmenšené místo, jeho rychlost se opět sníží ale palivo narážející na vzduch začíná tříštit. Takové palivo se lépe rozpráší ve vzduchu a tak vznikne homogennější směs, což má za následek lepší spalování palivové směsi.

Karburátor dodává motoru palivo, ale množství dodaného paliva závisí na podtlaku v difuzoru. Čím nižší je v něm podtlak, tím je méně paliva dodaného do motoru. Difuzor je kanál, který má zvětšený nebo zmenšený průřez ve směru proudění plynu nebo toku kapaliny. Příprava homogenní směsi paliva je závislá od přebytku vzduchu, tedy od poměru množství vzduchu, který je již ve směsi paliva a vzduchu, a také na množství vzduchu, který je potřebný pro dokonalé spálení paliva. Karburátor je součástka, která je závislá od tohoto přebytku vzduchu a také podtlaku v difuzoru. Čím vyšší podtlak je v difuzoru, tím větší dávka procenta paliva projde přes karburátor a ve směsi tak klesá přebytek vzduchu.

Rozdělení karburátorů:

Podle konstrukce zařízení na změnu množství směsi:

– klapkové

– posouvací

Podle počtu hrdel:

– jednohrdlové

– vícechrdlové

Podle směru proudění vzduchu:

– vertikální

– horizontální

– šikmé

– spádové

Podle způsobu přívodu paliva:

– membránové

– plavákové

Podle úrovne tlaku:

– přetlakové

– podtlakové

Podle vyhotovení difuzora:

– se stálým průřezem difuzoru

– s proměnlivým průřezem difuzoru

– s pneumatickým ovládaním

– s mechanickým ovládaním

Činnost systémů karburátoru:

Pomocné systémy karburátoru se začaly do aut osazovat hlavně kvůli ekonomičtější a spolehlivější práci motoru v širokém záběru otáček a ve větším zatížení motoru. Ale také tyto systémy zajišťovaly nižší emise, větší výkon a také nižší spotřebu paliva.

Volnoběžný systém:

Je systém, který se nachází v téměř každém autě, které používá k přípravě vstřikování paliva karburátor. Nachází se zde z jednoho, velmi důležitého důvodu a ten je, že hlavní systém, který sestává z difuzoru není při nízkých otáčkách schopný zásobit motor vhodnou směsí. Při nízkých otáčkách vzniká vysoký podtlak a rychlost vzduchu je tak velmi nízká a nedostatečná pro dokonalé rozprášení paliva na vhodnou směs. Volnoběžný systém tedy zajišťuje zásobování motoru vhodnou směsí při volnoběžných nebo částečně i při nízkých otáčkách. Skládá se ze vzdušníků a soustavy trysek, které ústí do volnoběžného kanálu. Ten je vyveden až za regulátor množství směsi, tedy klapku.

Pokud zůstane plynový pedál nesešlápnutých, klapka uzavře kanál karburátoru a to způsobí, že za ním je velmi vysoký podtlak. Vysoký podtlak znamená, že je odebíráno velké množství paliva na minimum vzduchu a volnoběžný systém tak pomocí trysek a vzdušníků tento přísun paliva reguluje tak, aby během volnoběžných otáček poskytovalo pro motor vhodnou směs na spalování.

Prechodový systém:

Přechodový systém v karburátoru slouží k přechodu z volnoběžných otáček do stavu zatížení motoru. Spolu s volnoběžným systémem zásobují v tomto režimu přechodu motor palivem. Hlavní důvod proč se ale tento systém v karburátoru nachází je ten, že hned po stlačení plynového pedálu, se za regulátorem množství směsi skokově sníží tlak a to způsobí okamžité snížení množství paliva, které je odebrané z volnoběžného kanálu. Přechodový systém reaguje hlavně tehdy, když se plynový pedál stlačí tak, že volnoběžný systém již není dostatečně výkonný na to, aby dokázal pohánět motor, ale průtok vzduchu karburátorem není ještě dostatečně silný na to, aby hlavní systém dokázal probrat svou roli.

Ve stěně karburační komory se nacházejí malé otvory, které jsou umístěny na úrovni klapky. Když se okraj klapky dostane na úroveň těchto otvorů, v této komoře se vytvoří podtlak. Ten vytvoří rozdíl tlaku před a za klapkou a tehdy se z přechodového systému začne odebírat palivo. Čím více je klapka otevřena, tím více klesá její role na zásobování motoru palivem a postupně začne tento úkol přebírat přechodový systém.

Akcelerační pumpa:

Prudká změna výkonu je pro karburátor nepříznivý vliv. Tento vliv by se dal popsat jako prudké sešlápnutí plynového pedálu, jakmile se motor nachází ve volnoběžných otáčkách a tento rychle sešlápnutý pedál způsobí v karburátoru okamžitou deaktivaci volnoběžného systému karburátoru. A právě na toto slouží akcelerační pumpička jako pomocný systém karburátoru na eliminaci takových nepříznivých vlivů. Při takové rychlé změně a požadovanému přísunu paliva a vzduchu, nedokáže hlavní systém zareagovat a přebrat hlavní roli, nedokáže ho zásobovat spalovací směsí, protože má motor stále nízké otáčky. Právě na toto slouží akcelerační pumpička, která ihned zareaguje na každou změnu a stlačení plynového pedálu. Od rychlosti stlačení plynového pedálu, závisí kolik paliva vstříkne tato pumpička do kanálu karburátoru a tímto kompenzuje nezvládnutí hlavního systému karburátoru a nedostatek paliva v důsledku rychlého stlačení plynového pedálu.

Obohacovač:

Obohacovač je pomocný systém karburátoru a jak už z názvu vyplývá, obohacuje směs a to v režimu plného nasazení výkonu a zatížení. Obohacovač je nejčastěji zkonstruován jako druhá komora karburátoru, ale tato komora již neobsahuje ani volnoběžný ani přechodový systém. Je to pouze hlavní systém, který má pracovat na plné obrátky a je nastaven na plný výkon. Obohacovač je nastaven tak, aby byl spuštěn v režimu, kdy jeho komorou proudí co nejvíce vzduchu a tehdy může podávat plný výkon.

Odpojovač běhu naprázdno:

Tento systém se začal ke karburátorům přidávat až později, a patří do skupiny s modernější konstrukcí karburátoru. Hlavní příčinou, proč se tento systém přidal mezi ty ostatní je ten, aby se při vypnutí zabránilo samozápalům v motoru, ke kterým docházelo v případech, kdy byl motor nadmíru zahřátý, směs absolutně nepotřebovala jiskru na vznícení a dokázala se vznítit i sama. Motor tak mohl běžet i několik sekund po jeho vypnutí. Odpojovač běhu naprázdno tedy zabraňuje samozápalům tím, že po vypnutí motoru už do něj neproudí žádná směs a tak se nemá v něm co vznítit.

Sytič:

Sytič je velmi důležitý pomocný systém, hlavně když jsou motor s potrubím ještě studené a v těch momentech nedochází k ideálnímu spalování. Palivo hned po rozprášení kondenzuje tím, že naráží na studené stěny potrubí a tak do motoru proudí chudá směs, která není dostatečná pro chod motoru a proto se musí dostatečně obohatit. Obohacování směsi hned po nastartování studeného motoru zajišťuje sytič.

Jako každé zařízení, i karburátor lze poruchy a tak by si při jeho opravě měl:

– zkontrolovat přívod paliva ke karburátoru

– zkontrolovat kanálky a lapače nečistot (sítka)

– zkontrolovat, případně pročistit všechny trysky karburátoru

– zkontrolovat chod škrticí klapky

– zkontrolovat plovák jehlového ventilu a akcelerační pumpičky

– odstranit zkondenzovanou vodu v palivu

Podívejte se na krátkou videoukázku, jak funguje karburátor: